Trochu jiná přísloví

  • Kdo jinemu jamu kopa, je u neho na brigade
  • Tak dlouho se chodi se dzbanem pro vodu, az se dojde pro pivo
  • Kdo se smeje naposled, ten ma dlouhy vedeni
  • Koho psa jis, toho plisen pej.
  • Cas jsou penize. Penize jsou lidi. Lidi jsou cas.
  • S poctivosti nejdriv pojdes.
  • Tchyne a vodka je nejlepsi studena.
  • Neodkladej na zitrek, co muzes odlozit na pozitri.
  • Zivot je pes, nejlepsi pritel cloveka.
  • Tak dlouho rikal HOP az mu preskocilo
  • Lez, mas kratke nohy.
  • Kdo hloda, najde.
  • Ve dvou se to lepe zahne.
  • Laska i nemoce prenasi.
  • Tchyne, pivo, uzeny nejlepsi jsou studeny
  • Co muzes udelat dnes, muzes udelat i zitra.
  • Kdo se nesrovnava s chlebem, nesrovnava se s prijmem.
  • Lepsi tchyne v hrsti nezli ohen na strese.
  • Pijte s Mirou
  • Zadarmo ani tobe nehrabe.
  • Kdo ji, at nepracuje.
  • Kdo jinemu jamu kopa, nazyva se hrobnik.
  • Tak dlouho se chodi se dzbanem pro vodu, az da nekdo na pivo
  • Ty po mne kamenem ja po tobe cihlou.
  • Mala davka alkoholu neskodi v jakemkoli mnozstvi.
  • Alkohol je nepritel lidstva. Nepratel se nelekejme a mnozstvi nehledme.
  • Tak dlouho do lesa volal, az vylezl hajny a dal mu par facek.
  • Bez prace nejsou dolace ($).
  • Kdo si hraje, nezlobi !
  • Ovladam judo a jina orientalni slova
  • Dele, jeste dele ? Strcte si ji do …
  • Mas-li starost s jeho ptakem, postrikej ho Lybar-lakem!
  • Jezte syry – maji vapnik, bude vam stat jako krapnik!
  • Lepsi ptacek v hrsti nez kocka na strese !
  • Nac prozivat lasky muka, kdyz je zdrava prava ruka'
  • Prisel jsem, videl jsem, nakopali me…'
  • Koho psa jíš, toho plíseň pěj.
  • Tak dlouho se do lesa vola až z něj vyběhne myslivec.
  • Potme je kazda krava cerna.
  • Datel drevo razi, sam sobe nos kazim
  • Kdo honi dva zajice, nechyti zadneho.
  • Kazda liska svuj ohon chvali.
  • Nezen se, psiku, po vlci stope; ohledne se a sežere te!
  • Ac krtek pod zemi chodi, prece se ukryti nemuze.
  • Sysel, dosti chytre zvire, prozradi se prece v dire.
  • Mys jest male zvire, prec neveri jedne dire.
  • Zadna krava neni, aby telatkem nebyla.
  • Take cerna krava bile mleko dava.
  • Vinnen medved, ze kravu snedl, vinna i krava, ze do lesa sla.
  • Mnoho psu – zajicova smrt.
  • Kocici hra – mysi smrt.
  • Byval volem, a nyni nechce zustat ani konem.
  • V nerybnych krajich i rak za rybu plati.
  • Mladeho raka stary rak karal, proc leze znak. Neukazal mu lepe jak, i lezou oba podnes tak. Videla zaba kone kout, i zdvihla tez nohu.
  • Vul starsi uci orati vola mladsiho.
  • Nelitejte, vrany, na vysoke chramy.
  • Ta myska uz lapena s kterou kocka pohrava.
  • Osel oslu peknejsi arabskeho kone.
  • Zle koni, kolem nehoz osli hykaji.
  • Uz vejce moudrejsi nez slepice?
  • Kdyby byl zajic nespal u Malina, byl by uz dobehl do Kolina.
  • Kdyby bylo po vuli psi nezustalo by kobyly ve vsi.
  • Slepice kdacic, zrna v zobaku neudrzi.
  • Tim reka horsi neni, ze z ni psi piji.
  • Kdyz se kane zjestrabi, vice skrabe, nez rodily jestrab.
  • Vse domu prijde, co vlci nesezerou.
  • Rad kocour ryby jida, ale nerad pro ne do vody brede.
  • Kun, ktery oves dobyva, nejmin se ho naji.
  • Unavenemu koni je i ocas tezky.
  • Oslu kdyz se dobre vede, jde na led tancovat.
  • Svine, kdyz kaliste maji, na cistou vodu nedbaji.
  • Psi jedne vsi casto se hryzou, ale na vlka spolu se derou.
  • Beda tomu domu, kde tele rozkazuje volu.
  • Vrana zustane cerna, i kdybys ji ve snehu vyvalel.
  • Hovnival nic jineho nezna, nez se v trusu rypat.
  • Kdyz pet lidi bude rikat, ze vul je krava, rikej to take. Ale nechod ho dojit!
  • Pravo k pavucine se srovnava. Brouk ji prorazi, moucha zustava.
  • Pozde zajice za ocas chytat, kdyzs ho nechytil za usi.
  • Kdyz prijdes mezi vrany, musis krakat jako ony.
  • Kdo leha nezi otruby, prichazi svini pod zuby.
  • Kdo se psy leha, ten s blechami vstava.
  • Falesny pritel je jako kocka. Zepredu lize, zazadu skrabe.
  • Kdyz ptacka lapaji, pekne mu zpivaji.
  • I kdybys svemu psu nohu utal, on za tebou pobezi.
  • Panska laska po zajicich skace.
  • Mam-li spadnout, tedy z dobreho kone.
  • Kdyz uz mam jet do pekla, tak na dobrem koni.
  • Kdo chce psa bit, hul si vzdycky najde.
  • Krasny pav perim a clovek ucenim.
  • Krm vlka jak chces, on vzdy k lesu hledi.
  • Jistsi ptak na taliri peceny, nezli dva v povetri vzneseni.
  • Jeste vlka nezabili, a uz na jeho kuzi pili.
  • Chlub se baba strujem a krava dujem.
  • Miril na vranu a trefil kravu.
  • Ci jalovice, toho i provaz.
  • Jest veru vec tezka, pesti zabit jezka.
  • Nebere se z jednoho vola dvou kuzi.
  • Ne proto vlka biji, ze je sery, ale ze ovci snedl.
  • Nezli slepeho kone voditi, lepe jest pesky choditi.
  • Dej krave do drzky, ona ti da do dizky.
  • Poruc psu, pes poruci ocasu. Pes si lehne a ocas se ani nehne.
  • Ne toho ptak, kdo ho skube, ale kdo ho ji.
  • At delas, co delas, psu ocas nenarovnas.
  • Strc na svini i zlatohlav, prece svini zustane.
  • Kdyby osla do Parize vedl, komone z neho neudela.
  • Sousedova krava vice mleka dava.
  • Kolik der, tolik syslu, tolik hlav, tolik smyslu.
  • Kun jest jen jednou hribetem, ale clovek je dvakrat ditetem.
  • Pan nemuze pro kord a pes pro ocas (dvere zavrit).
  • Mys do diry nemohla, tykev nesla.
  • Pomlouvat nepritomneho je jako bit mrtveho.
  • Mec na mrtvem nezkousej.
  • Cizi huba neni chlev. Nemuzes ji zavrit, ani kdyz pachne.
  • Hrnec hrnci kaze, oba cerni jako saze.
  • Kdo tone, sekyru slibuje. A kdyz vytahnes, i topurko lito.
  • Z cizi kuze se dobre siroky remen kraji.
  • Husta prisaha, ridka pravda.
  • Svrbny drbneho vzdy najde.
  • Kdo na dvou stolicich sedi, snadno mezi nimi na zem spadne.
  • Sud nesvarny, i co do neho vlije, znecisti.
  • Moudry se umi i od hloupeho poucit.
  • Driv jen okolo bot chodival, a ted nevi, jak si v nich vykracovat.
  • Budou-li me dobrym bit, neuverim, ze je dobre.
  • Nebud do kazdeho hrnce varecka!
  • Do ridkeho blata kamenem nehazej!
  • Chvali cizi krajiny, a sam ani krok z dediny.
  • Na hlave sperky, a v hlave cemerky.
  • Dokud byl kratsi v hodnostin, byl o loket delsi v moudrosti.
  • Kdo se chlubi, cest svou hubi.
  • Lepsi o nas dobry hlas, nez ze zlata pas.
  • Co platno koreni, kdyz neni vareni.
  • Prodej nausnice a kup si hreben.
  • Co se rychle vzniti, nedlouho sviti.
  • Kdo po zemi chodi a do nebe hledi, snadno se uhodi.
  • Kdo chodi v zapasy, at neplace o vlasy.
  • Nekoukej na to, abys byl lepsi nez druhy, ale abys byl lepsi nez vcera.
  • Kamen casto hybany mechem neobroste.
  • Vic se nenatahuj, nez se muzes prikryt.
  • Nelez tam, tvaricko, kam neproleze hlavicka.
  • Snaze projdes tri vsi lacny, nezli jednu nahy.
  • I vlas ma svuj stin (chybu).
  • Hloupy rika, co vi; moudry vi, co rika.
  • Netreba se trtine bati, vetrove kdy dub vyvrati.
  • Jeden blazen muze vic otazek nadelati, nez mu deset mudrcu staci odpovidati.
  • Hadr onuci tresce, zadny se polepsit nechce.
  • Nemy hluchemu poseptal, aby se slepy podival, jak beznohy utika.
  • Koho chleba jis, toho pisen zpivej.
  • Co je dovoleno panu, neni dovoleno kmanu.
  • Drive dve ruce z vozu shazeji nez deset nalozi.
  • Vodu, ktera uplynula, nelze pustit na mlyn.
  • Proc leti ptak k lesu? Protoze les k ptaku neprileti.
  • K cemu kdo chut ma, v tom tezkosti nepozna.
  • Svec dokud jednu botu neusije, druhou nezacina.
  • Prehnala se kralovna praci, az ji prst zabolel.
  • Ja dama, ty dama, voda se prinese sama?
  • Hlede na les nevyrostes, hlede na praci nic neudelas.
  • Rekni teplo kolikrat chces, teplo nebude, dokud ohen nerozdelas.
  • V lete chystej sane a vuz v zime.
  • Kdyz holka neumi tancovat, nadava, ze zem je hrbolata.
  • Co proniknes, tim vyniknes.
  • Povida strom sekere. Jakpak bys me porazila, kdybys nemela ze me topurko?
  • Skoupy hani cizi hostiny, a prece na ne chodi.
  • Nechval zenino tilko, ale jeji dilko.
  • Lepsi znani s pochybou, nez neznani s oblibou.
  • Kdo nerozumi kovani, necht mi kladivo nehani.
  • Jake na mlyn nasypes, takove se semele.
  • Kovar stesti nekuje, kazdy je sobe hotuje.
  • Lepsi je s moudrym roztloukat kameni, nezli jist buchty s hlupakem.
  • Prudky se tolikrat prekoti, az ho i vahavy dohoni.
  • Mlat, dokud se mlati, mluv, dokud te poslouchaji.
  • Drz se sevce sveho kopyta!
  • Pro zimu nechtel v lete orati, nedavej mu az bude v lete zebrati.
  • Ani les neposekej, ani bez drivi domu nechod.
  • Kdyz vuz namazes, jako bys tretiho kone priprahl.
  • Nemuzes-li mi dat podpory, necin mi zavory.
  • Cim dale v lese, tim vice drev.
  • Kdo tahne, toho pohaneji.
  • Kdo se boji vrabcu, at radeji nesije.
  • Kdo nalozil do bricha, rad se jazykem potyka.
  • Vino nerika jdi, ale sed!
  • Syta-li mys, horka ji mouka.
  • Kdyz ji psy bohaty, rekne se, ze to dela pro sve zdravi; kdyz ji psy chudy,
  • tvrdi se, ze je mrchozrout.
  • Cim oko napases, tim bricho nenaplnis.
  • Kdo chce spati sladce, at veceri kratce.
  • Najis-li se slaniny, nemuzes byt uz vecer tlustsi.
  • Maslo pred obedem zlato, po obede stribro, po veceri olovo.
  • Snidej sam, o obed se rozdel s pritelem a veceri nech svemu nepriteli
  • Hladove bricho nestyda a syte jeste vetsi.
  • Neohryzuj kosti, nech neco i pro hosti!
  • Az se najim, pujcim ti lzici.
  • Kdo se mnou chleb jist nechce, s tim ja kolace nebudu.
  • Napred ja budu jisti a ty se divej, potom zas ty budes se divat a ja budu jisti.
  • Kde jedi, tam jez, kde pracuji, tam neprekazej.
  • Prijde kmotr na obed, a uz lzice nebude.
  • Pri hostech lepe je za tolar skody, nez za halir ostudy.
  • Kde neschazim, nechci zbyvati.
  • Vide jamu, v ni se nekot, nezvan pak na hody nechod!
  • Host prvni den zlato, druhy stribro a treti med. Honem domu jed!
  • Host se zuby jen a s panderem, bud na osla posazen!
  • Co se snese v lese, nesnese se na plese!
  • Cin certu dobre a peklem se ti odmeni.
  • Nevis, co stoji mezi andely a certy? Zerty!
  • Cert vzdycky na vetsi hromadu klade.
  • Neni toho kostelicka, aby cert pri nem svou kaplicku nemel.
  • Dobre je i v pekle mit pritele.
  • V nouzi cert i mouchy lapa.
  • Cert ma mnoho cukru, a proto hrich cini sladkym.
  • Kde dabel nic nezmuze, aspon zasmradi.
  • Nepis certa na stene, sam se on maluje.
  • Z obce po nitce a nahy ma na kosili.
  • Darovati jest pansky – brat nazpet cikansky.
  • Hezka perinka, skoda jen, ze rukavu nema.
  • Kdo nedekuje za malo, nepodekuje ani za mnoho.
  • Lepsi dnes vejce, nez zitra slepice.
  • Kdo chce vejce miti, musi si kdakani nechat libit.
  • Kdo chce komu dati, nema se ho ptati.
  • Krajic k bochniku vic nepristavej!
  • Horsi jazyk falesnika, nezli kopi bojovnika.
  • Ver, ale komu veris, mer!
  • Rana po meci se zahoji, rana po zlem slovu neprestane bolet.
  • Laska je jako slza – rodi se v ocich a pada k srdci.
  • Hedvabnou rukou pritele vybirej a zeleznou drz!
  • Hladove srdce je horsi nez hladova streva.
  • Ne ten, kdo mily, kdo krasny, ale ten krasny, kdo mily.
  • Kdo komu miloucky, i neumyt beloucky.
  • Pritel priteli hrad stavi, nepritel nepriteli rakev tese.
  • Kdo se chce zalibit kazdemu, nezalibi se zadnemu.
  • Lepsi blizky soused, nez daleky pritel.
  • Pritele tajne napominej a zjevne chval.
  • Dobra studna v suchu vodu dava, dobry pritel v nouzi se poznava.
  • Spatny hudebnik zkazi dobre housle, dobreho cloveka skazi spatni pratele.
  • Jablko nepada daleko od stromu.
  • Na otci vodu nosivali, tak synovi nechod s chomoutem na oci.
  • Devce do dvanacti ces, do sestnacti strez a po sestnacti dekuj tomu, kdo
  • vybere dceru z domu!
  • Jazyk dobre uveri, kdyz zub zaboli.
  • Jeden otec snaze deset deti uzivi, nez deset deti jednoho otce.
  • Sver se svemu bratrovi se svou bolesti, zmensi se na polovic.
  • Sver se mu se svou radosti, bude dvakrat vetsi.
  • Jaky otec, taky syn, jaka voda, taky mlyn, jake drevo, taky klin.
  • Nos nemuze utat byti, aby usta nebyla zkrvavena.
  • Nekazi deti hracky, ale zly priklad.
  • Oskliva tvar zrcadla nemiluje.
  • Rci pravdu, az vis, kudy uteces.
  • Lez, ackoli snida, zridkakdy obedva a nikdy temer neveceri.
  • Zlodej u lhare rad hospodou stava.
  • Cim kolo u kary horsi, tim vic vrze.
  • Ne kazdy, kdo jazykem sece, se hodi do bitvy.
  • Kdyz se dva prohaneji, tretimu nadhaneji.
  • Nepoustej se na more bez vesla.
  • Na jednu lod neklad vsechno sve zbozi.
  • Nestahuj kate, kdyz daleko jeste brod.
  • I krive drivi dobre hori.
  • Lepsi hrst jistoty, nezli pytel nadeje.
  • Kdo se chce kulhavemu smati, musi sam rovne stati.
  • Na chvalene hrozny ber maly kosik.
  • Lide casto rikaji, co si z prstu vysaji.
  • Kdo cemu chce, da se jednim vlasem pritahnout.
  • Sul na chleb, a ne chleb na sul se dava.
  • Kdo za dvermi posloucha, sam o sobe slycha.
  • V lese drivi sekaji a do vsi trisky letaji.
  • Pro trisku v oku mem, brevno ve svem vlastnim nevidis.
  • Stare chramy dobre zvony maji (a stari lide radu).
  • Cizi vidis pod lesem a sve nevidis pod nosem.
  • Kdo ma desatery housle, nemusi byt jeste dobry hudebnik.
  • Clovek jde za stestim a za clovekem nestesti se zene.
  • Kazdeho jednou jeho stesti navstivi, jenze ne kazdy vi, co jeho stesti je.
  • Vlidnou reci vice ziskas, nezli seci.
  • Mam-li se koriti krapu, tedy radeji skorni.
  • Jak velke hodiny ukazuji, tak male se po nich opravuji.
  • Kde jednou smetiste, lide vic nahazeji.
  • Neslouzi utek ke cti, ale ke zdravi.
  • Slavny plavec nejednou v male ricce utone a slavneho rytire v hospudce zabiji.
  • Sam sobe hudes, sam vesel budes.
  • Neprilevej louze k blatu.
  • Lepsi doma krajic chleba, nez v cizine krava cela.
  • Koho kase spalila, ten i na podmasli fouka.
  • Koho had ustkl, i stoceneho provazu se boji.
  • Lakomci nikdy dost neni, i kdyby mel vseho sveta jmeni.
  • Skoupy clovek jako jeho skrine – ac v ni zlato, prece v koute stoji.
  • Kdo lituje podkovnicku, zmrha podkovu; kdo lituje podkovy, zmrha kone; a kdo
  • lituje kone, zmrha sam sebe.
  • Vic skoda strevice nez nohy, rika lakomec ubohy.
  • Kdo za cizi vlnou odchazi, sam ostrizen domu prichazi.
  • Vsude hrabe, nikde vidle.
  • Cizi jmeni sebevetsi – netrvale; lepsi spravedlive, treba male.
  • Zahalky jsa sluzebnikem, nebeduj, zes hadrnikem.
  • Bohac zeli korabu a zebrak mosny.
  • Dokud u mne nachazel, i v noci prichazel; a ted, co jsem chudy, nevi ani ve dne kudy.
  • Co jeden hloupy koupi, ani sto rozumnych neproda.
  • Lakomstvi a ohen, prikladaje neuhasis.
  • Kdo pusti hlad do bricha pro gros, ani za dva ho nevyzene.
  • Malokdo je tak bohaty, aby mohl kupovat lacine veci.
  • Kdybychom meli tolik mouky, kolik nemame masla, napekli bychom buchet pro celou ves.
  • Nepujde ti k duhu, das-li jisti s sebou dluhu.
  • Kdyz hospodsky na kridu dava, to mnohy skace. Ale maje platit osiva se a place.
  • Dokud prosi, zlata slova nosi, pred placi zada obraci.
  • Nedbam o maly hrnec, kdyz se z maleho najim.
  • Nevidomky jen vejce se kupuji.
  • Kdo zeli male vylohy, uci se pozde ze skody.
  • Spatna hospodyne byva, kterou slunce v duchnach vida.
  • Z lacine koupi raduje se hloupy.
  • Dobry kun i ve staji kupce najde.
  • Lepsi svuj sat plateny, nez hedvabny kradeny.
  • Sam sobe troufej, v cizi kapsu nedoufej!
  • Ne hned novy dum vystavi, kdo stary zbori.
  • Lepe stati za svym snopem, nez za cizim mandelem lezet.
  • Kup, ceho nepotrebujes, a brzo poznas, bez ceho nelze.
  • Kdo neumi stradati, musi casto stradati.
  • Ztracene penize se ti jednou vrati, ale ztracena cest nikdy.
  • Penize oteviraji svet, ale zaviraji srdce.
  • Kazdy trhan rika: Kdybyste vedeli, jaci jsou mi stryckove pani!
  • Mnohy clovek povazuje za bratra svou kapsu.
  • Z pilnosti se stesti rodi, lenost holou bidu plodi.
  • Z maleho hocha statny synek byva, mlady stromek lechce se ohyba.

Komentáře

1 | Komín Martin @ | před dvěma roky

vlk se nažral a koza zustala rozežraná

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Cimrman

Kam jinam?

Mladí ochránci přírody