Systém GALILEO

Článek vychází ze skutečností známých v roce 2006, dnes je již situace ohledně Galilea odlišná.

Je to pár dní co ruská nosná raketa vynesla na oběžnou dráhu první družici evropského navigačního systému Galileo, určenou k testování. Co se skrývá pod jménem známého středověkého astronoma? Co je to vlastně za systém? Tento článek se vám pokusí aspoň trochu odpovědět.

Jde o polohový systém schopný kdykoliv a kdekoliv zjistit kde se nacházíte. Je to podobná věc jako americký GPS-NAVSTAR a nebo ruský GLONASS s jedním zásadním rozdílem a to tím, že jde o civilní polohový systém. Galileo není budování a nebude provozováno armádou. Jde tak o jakousi snahu evropských zemí vymanit se ze závislosti na GPS. U současných navigačních systémů totiž není záruka, že nebudou v případě vojenských konfliktů vypnuty což má zásadní dopad na záruku navigace v oborech jako je letectví, námořní doprava, apod. Vznik Galilea mají na „triku“ dvě organizace a to EC (Evropská komise) jež stojí za politickým řízením projektu a ESA (Evropská kosmická agentura) ta řeší projekt po technicko-provozní stránce.

První technická dokumentace systému spatřila světlo světa v roce 2001. Do roku 2005 měla probíhat diskuze o technickém řešení a v roce 2008 měl být systém plně funkční. Čas však jde rychleji a tak teprve počátkem roku 2006 byla vypuštěna první testovací družice. Systém Galileo má nabídnout vyšší přesnost a spolehlivost dostupnou civilnímu sektoru. Systém je navržen tak aby bylo pokryto 95% území měst kde prozatím nejvíce selhává systém GPS. Pomocí něj v dnešní době pokryto cca 50% městských zástaveb. Od systému Galileo je očekáváno, že přinese prudký rozmach využívání družicové navigace, stejně jako před pár lety zažila boom mobilní komunikace. Odhady hovoří o vytvoření až 100000 pracovních míst a v roce 2010 obrat 10 mld. euro v oblasti družicové navigace.

Technické parametry

Kompletní systém bude obsahovat 30 družic (27 + 3 záložní), obíhajících na 3 kruhových oběžných drahách ve výšce 23616 km na rovníkem. Sklon drah s rovinou rovníku je 56 stupňů což zaručí bezproblémové užití systému do zeměpisné šířky 75 stupňů. Předpokládaná životnost družic je 15 let. Řízení systému bude realizováno dvěma pozemními centry GCC (Galileo control center) a 15 pozemními vysílači. Frekvečně bude Galileo pracovat ve 4 pásmech:

  • E5a – 1176,45 MHz
  • E5b – 1207,140 MHz
  • E6 – 1278,75 MHz
  • L1 – 1575,42 MHz (shodné s nosnou vlnou L1 u GPS)
Nabízené služby

Systém nabízí informace od 3D poloze, přesném čase to vše kdykoliv (365/24). Ve spojení s GPS nabídne vysokou dostupnost a díky civilnímu řízení i spolehlivost a stabilitu. Systém bude nabízet různé 4 služby ve 2 skupinách.

První skupina je nechráněná proti rušení signálu.

  • OS – open service – volné služby – standardní signál poskytovaný zdarma s vysokou dostupností a přesností
  • CS – commercial service – komerční služby – standardní signál s ověřenou integritou a dalšími placenými službami
  • SoL – safety of life service – zabezpečení doživotních služeb – standardní signál s ověřenou a certifikovanou integritou (kontrola každých 6s), poskytuje včasné varování o selhání přesnosti
  • SAR – search a rescue – pátrání a záchrana – SoL signál kompatibilní se současnými SAR systémy

Druhá skupina je chráněná proti rušení signálu.

  • PRS – public regulated service – veřejně řízená služba – šifrovaný signál pro vládní účely
Fáze tvorby systému

Vývoj a testování systému – 4 roky – do 2007

Tuto fázi řídí Galileo point undertaking což je společnost založena ESA a Evropskou komisí. První část vývoje je plně financována ESA – náklady cca 250 milionů euro. V této fázi je na programu postavení a vypuštění 2 družic jejíchž hlavním úkolem je splnění podmínky Mezinárodní telekomunikační unie pro vymezení frekvencí. Dalšími úkoly je ověření navrženého technického řešení v praxi, test příjmu reálného signálu. Pro dokončení testovací fáze tvorby systému budou vypuštěny další 2 družice (celkem tedy 4) a bude prověřeno určování polohy. První družice GSTB-V2/A vyvýjí firma Surrey Technology Ltd (UK) a druhou GSTB-V2/B vyvýjí konsorcium Galileo Industries . Celá fáze vývoje a testování systému měla přijít bratru na 1,1 mld euro. Již v dnes je známo, že čas opět zvítězil a do výšin se posunuje jak termín tak finanční rozpočet. Dalších 400 mil euro požaduje ESA na tuto fázi avšak narazila na nepřijetí od některých členských zemí.

Fáze budování systému – 2 roky – cca 2007–9

Tuto fázi bude řídit společnost, která získá licenci na 20let na provozování systému. V této fázi dojde k vypuštění 26 družic a zprovoznění systému do ostrého provozu. Náklady na tuto fázi jsou odhadovány na 2,2 mld. euro a měly by být získány od koncesionářů systému Galileo. Koncesionáři jsou jednotlivé státy.

Fáze provozní – snad od 2010

V současné době se řeší celá řada otázek ohledně financování ostrého provozu systému, který „zhltne“ ročně cca 220 mil. euro. Uvažováno je s tím, že tento provoz uhradí uživatelé systému z toho důvodu se Evropská unie zavázala zaplatit za služby systému v letech 2007 – 2013, 1 mld. euro pro překlenutí počátečních finančních problémů, než bude systém získávat finance od uživatelů. Spolu s tím je už v dnešní době nutné uvažovat nad vývojem druhé generace družic.

Každý stát, který je ochoten vložit do systému určitou finanční částku, získává možnost podílet se na vývoji systému, přístup k technologiím atd. Pouze státy EU však budou mít za provozu systému přístup ke službě PRS (public regulated service) určené pro šifrovanou komunikaci.

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Cimrman

Kam jinam?

Mladí ochránci přírody