Kola 2. ročník - PO JIŽNÍCH ČECHÁCH

Zápis z druhého ročníku cyklovýletu po českých krajinách.

31.7. – 6.8. 2000

Trasa (cca): Otradovice – Maršov – Nové Hrady (Veveří) – Pohoří na Šumavě – Třeboň – Praha

Účastníci: Jirka, Iva, Betynka, Monty, Konopík, Honza, Myšák, Macek, David

Den první 31.7. – pondělí

Začlo to vlastně už v sobotu, kdy někteří štastlivci, kteří mají prázdniny se přesunuli do Otradovic. V kompletní sestavě jsme se ocitli v pondělí kolem 2 odpolední hodiny. V Otradovicích jsme jeli 2.etapy orienťáku na kole s předem daným časovým limitem. 1. etapa (cca 7 km na 39 minut) a 2.etapa (cca 13,5 km na 85 minut). Celkem jsme to zvládli až na nějaká drobná bloudění jsme Jirkovi itineráře pochopili a šťastně dorazili do cíle. Následovala jízda zručnosti, pomalosti, kros a trial na zdejším hříšti a přilehlém lesním okolí. Výsledkem byla jedna zlomená odrazka na Konopíkově novém kole, pomodřinovaný Myšák letící s oním kolem ze srázu dolů, jedna tyč v obličeji Konopíka a celková únava. Jinak jsme spokojeně vychutnali první cenu, kterou obdržel David.
Během dalších 4 hodin jsme se postupně připravili k přesunu přes půl republiky naložili pojízdnou ložnici značky AVIA 30 a kolem 23:15 se vydali na cestu do Maršova.
Kolo: 35 km (kolem Otradovic)

Den druhý 1.8. – úterý

Na chalupu jsme dorazili kolem 2 ranní hodiny a spokojeně odešli spát. Probudili jsme se kupodivu všichni a rozhodně se nikomu nechtělo nic dělat. Počasí celkem ušlo a tak po snídani kolem 11 padlo rozhodnutí že pojedeme na jinou chalupu do Dančovic kam odjel Jirka s Ivou za maminkou. Ovšem nečekaně jsem musel nafouknout kolo a to není sranda. Všichni odjeli kolem jedné směr Slavonice a já asi půl hodiny po nich. Slunce pálilo a snažil jsem se jet celkem rychle abych je dohonil. Kolem půl čtvrté jsem se ocitl v Dančovicích před chalupou kde nikdo nebyl. Za hodinu jsem zjistil, že si dali ve Slavonicích na náměstí hodinovou pauzu. David s Mackem ještě věnovali něco na ministerstvo vnitra za to že nezastavili na stopce před přejezdem a pak teprve putovali dále do Dančovic. Zpět jsme se vraceli ávií a večer nastalo velké grilování špízů, které nám trvalo až do 10 večerní. Ještě jsme se rozhodovali zda pojedeme zítra dále, nebo ještě zůstaneme nicméně jedeme zítra a v 7 ráno musíme naložit věci co nepovezeme na kole, jelikož Jirka s Ivou musí do Prahy.
Kolo: 42 km (Maršov – Slavonice – Dančovice)

Den třetí 2.8. – středa

Už je to tady musíme naložit věci do avie, když je nechceme vézt na kole. Všechny upozorňuji ať si tam něco nezapomenou dát a sám zapomenu bednu. No nevadí, nebyla zas tak důležitá. Když Jirka odjel jdeme si ještě lehnout a než se probudíme, zabalíme, uklidíme a nafoukneme gumy tak máme kolem 11. To je na start ideální doba, jelikož již parádně pálí Slunce (dnes opravdu hodně). Vyrážíme do Veveří u Nových Hradů (cca 82 km) po trase Maršov – Kunžak – Lásenice – Chlum u Třeboně – Nové hrady – Veveří. Cesta ubíhá celkem v pohodě a s většími zastávkami v Lásenici (33 km) a Chlumu u Třeboně (55 km) se dostáváme až k Novým Hradům, kde nás potkal Jirka jedoucí od Třeboně. Kromě mě nikdo neodolal pohodlí skříňové ávie a nechali se nalodit. Já jakožto předjezdec jsem dovedl ávii až do Veveří kde jsme se umístili na louce za kempem. Mají tu hodně, opravdu hodně studenou vodu a to měla téci teplá. No ne vždy se všechno povede. Zde nás čekalo na ohni grilované kuřátko a bylo dost dobrý.
Kolo: 82 km (Maršov – Veveří)

Den čtvrtý 3.8. – čtvrtek

Morálka upadla, ale přesto se mi podařilo přesvědčit osazenstvo, že pojedeme na výlet. Vyrazili jsme z Veveří po modré značce a po 7 km jsme stanuli v pralese Hojná voda. Pravda jeli jsme to přes hodinu, protože je to dost do kopce. Prales Hojná voda se vyznačuje tím, že když si nevšimnete cedulí Přírodní rezervace tak jej ani nespatříte. Když se opravdu hodně snažíte objevíte i pomníček z roku 1988 ke 150 letům založení pralesa. Z pralesa krásně klesáme do Dobré a posléze Hojné Vody. Klesání je až 60 km/h. Po klesání po krásné asfaltce jsme odbočili na červenou značku a ne nadarmo tam byla cedulka padajícího cyklisty. Sice nikdo nenásledoval doporučení na cedulce ale klesání přes kameny bylo dosti prudké. Po červené jsme doputovali až do Terčina údolí, ve kterém jsme objeli naučnou stezku dlouhou cca 5,5 km.
U hlavní brány jsme dali občerstvení ale místní občerstvovací stanice nás vyhnala svou disko hudbou do avie a honem šupem zpátky do Veveří. Přijeli jsme celkem brzo a tak jsme se vydali ještě na houby. Roste jich celkem hodně a tak jsme asi za necelou hodinku a půl přinesli 3 igelitky. Večer začlo znova pršet. Avie sice neodplavala, ale moc nechybělo.
Kolo: 30 km (Veveří – Hojná Voda (prales) – Terčino údolí)

Den pátý 4.8. – pátek

Ráno jsme se vyplavili ze stanu a z avie. Střídavě prší a neprší ale už spíš neprší než prší. Kolo jsme dneska zamítli a rozhodli o odjezdu do Pohoří na Šumavě. Nejdříve bylo nutné upravit houby včera večer očištěné a nakrájené. Začala se dělat smaženice a asi po 2 hodinách se dá říci že je dodělána. Odjíždíme nejdříve na nákup a poté již do Pohoří n.Š. Je to úplný konec světa kde je pouze budka pohraniční stráže, zbořený kostel a pár zbořených budov. Vydali jsme se na pěší výlet na nejvyšší horu Novohradska na české straně na Kamenec (1072 m.n.m). Došli jsme na státní hranice, bloudili po zabahněných stezkách v lesích, zkusili na rozcestích další směry, potkali sršáně ale vrchol jsme nenašli. Nevadí i tak je zde moc pěkně. Ávii jsme přeparkovali na plácek s přístřeškem kde jsme po menších dohadech dodělali smaženici a začli konzumovat. Nemaje mlíko i tak jsme to riskli. Celkem brzy jsme se uložili ke spánku a odebrali se do říše snů.
Kolo: nic nemůžu najít

Den šestý 5.8. – sobota

Ráno nás částečně probudili projíždějící auta a částečně kapky bušící do střechy naší ložnice. Přesunuli jsme se z ložnice na lavičky pod přístřeškem. Několikrát kolem nás projeli policajti a hraniční stráž ale nikdo nic neříkal. Po snídani jsme se opět rozdělili a Jirka s Ivou a Betynkou šli na procházku a my zbytek se vydali na kole do Horní Stropnice. Cesta byla nádherná převážně z kopce někdy až moc. Až na zamotaného pavouka z nosiče Konopovi do drátů a držkopádný sjezd bylo vše OK. V Horní Stropnici jsme již od 2 hodin a sraz je až ve 4. Čas trávíme na obědě a poté u pomníčku. Přesně v 15:45 začlo najednou dost silně pršet (zn. lejt) a tak jsme se uchýlili před místní Jednotu. Po příjezdu avie jsem jen tak prohodil pojedeme do Třeboně a tak se jelo. Cesta je rovná a jede se dost dobře. Asi za 1,5 hodiny odbočujeme před Třeboní ke Světu kde na písčité pláží trávíme poslední noc. Po 9 večerní padlo rozhodnutí že pojedeme kolem Světa na kole (cca 12 km). Kdyby jsme jeli ve dne tak to snad otočíme a vrátíme se zpět. Prvních 7 km nám sežralo hodinu, protože to bylo lesem, bahnem po dřevěných chodníčkách, no hrůza. V druhé polovině cesty po loukách před Třeboní jsme zřejmě v nejlepším vyrušili párek mladých lidí (chudáci tak daleko dojdou a vynoří se na ně ze tmy skupinka 7 cyklistů bez světel). Celkem tedy za hodinu a 40 minut jsme stanuli na startu. Ale, jen tak na to nezapomeneme.
Kolo: 65 km (Pohoří na Šumavě – Horní Stropnice – Třeboň) + 12 km kolem Světa

Den sedmý 6.8. – neděle

No ráno zase bubnuje déšť do ložnice a to tak že hodně. Horší je že prší stále dále a postupně musíme odcházet na záchod a není to příjemné. Kolem 11 přestalo pršet a tak balíme a odjíždíme zpět za Třeboň na houby. Jen David s Mackem jedou směr Veselí n. Lužnicí a cestou do Prahy přistoupí. Na houbách jsme asi dvě hodinky a pak již směrem na Prahu. Ve Veselí jsme naložili Macka s Davidem a poté již jen cesta, vykládání, cesta, vykládání, cesta….…..
Tak zase za rok.

Kolo: tak různě od 1–30 km


A výsledný součet: kolem 280 km ale to není důležité

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Cimrman

Kam jinam?

Mladí ochránci přírody