James Webb Space Telescope

JWSTJaký bude nástupce Hubbleova vesmírného teleskopu, který denně přináší úchvatné záběry z nejvzdálenejších končin vesmíru. Povede-li se vše tak jak je plánováno myslím, že nástupce bude více než důstojný.

do by neznal Hubbleův vesmírný teleskop (HST), který již celou řádku let krouží kolem naší matičky Země a přináší fascinují snímky z vesmírných dálek. Jeho začátky nebyly zrovna jednoduché, ale přesto slouží úspěšně již od roku 1990. Každé zařízení jednou doslouží a je tedy nasnadě ptát se co bude po HST. Již několik let je v případě nástupce HST se jménem James Webb Space Telescope (JWST). Předpokládaný termín vypuštění nového teleskopu na oběžnou dráhu je stále odkládán, nyní se nachází někde kolem roku 2013.

HST má průměr zrcadla 2,4 m a dává poměrně velmi slušné možnosti nahlédnout do končin vzdálených přes 10 mld. světelných let. JWST má navrhovaný průměr zrcadla 6,5 metru. Zrcadlo se bude skládat ze 36 segmentů. Přesto že zrcadlo je mnohem větší bude lehčí než zrcadlo u HST. Na výrobu zrcadla budou použity nejnovější technologie kde u HST je hmotnost jednoho metru čtverečního zrcadla cca 250 kg a u JWST má být toto číslo cca 10× menší. Rozlišovací schopnost by měla býti 0,1 ´´ což je cca jako vidět ostrý obraz míče na vzdálenost 550 km. V porovnání s pozemskými dalekohledy by JWST měl vidět 400× slabší objekty než nejsilnější infračervené teleskopy umístěné na Zemi.
Unikátní věcí u JWST bude sluneční clona, která bude teleskop chránit před přímým slunečním zářením a bude udržovat teplotu cca –220 stupňu Celsia (50 K), což bude provozní teplota teleskopu. Clona bude mít velikost tenisového kurtu – cca 22×10m.

JWST bude pozorovat v infračervené části spektra, které je nejlepší pro pozorování raných fází vzniku vesmíru. Umístění na oběžné dráze je navrženo asi 1,5 mil. km od Země v bodě L2. Bod L2 (Lagrange point) je bod kde na zařízení v něm umístěné působí přitažlivost Slunce a Země vyváženě – tzn. JWST bude držet krok se Zemí která obíhá kolem Slunce. Vzdálenost je mnohem větší než současné umístění HST a znemožní servisní zásahy lidských posádek jako u HST. Pro JWST je tak vyvýjena celá řada robotických systémů. Kam až nový teleskop dohlédne to nikdo netuší, ale jeho hlavními úkoly má být objasnění:

  • kosmologie a struktury vesmíru – dnešní poznatky o vývoji vesmíru sahají do období jak vesmír vypadal při stáří cca 1 mil. let a pak jak vypadá dnes při stáří 10–15 mld. let co však bylo mezi během doby vzniku první struktur?
  • původu a vývoje galaxií – kdy první zdroje světla osvětlily temný vesmír? byly to termonukleární reakce nebo přirůstání materiálu v černých dírách?
  • historie Mléčné dráhy – pozorováním jasu a barev hvězd z kulových hvězdokup (nejstarších vesmírných objektů) pomůže „snad“ zlepšít naše odhady stáří naší galaxie
  • vzniku a formace hvězd – co se nachází uprostřed prašných mraků, které nám nádherně zobrazil HST, kde se vytváření hvězdy? infračervené detektory JWST dosáhnou dále uvidíme
  • původ a vývoj planetárních systémů – ve sktruktuře naší sluneční soustavy je sktyta spousta informací o vývoji planetárních systému, zejména neprobádaný Edgeworth-Kuiper pás a co teprve nové možnosti v objevování exoplanet

Po kom je vlastně nový JWST pojmenován? James E. Webb působil v šedesátých letech 20. století na pozici ředitele vesmírné agentury NASA. Nemalou měrou se zasadil o úspěšné zvládnutí programu APOLLO včetně pobytu prvního člověka na Měsíci.

Cena JWST se má pohybovat kolem 900 mil. $.

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Cimrman

Kam jinam?

Mladí ochránci přírody