Zastupitelstvo městysu Motolice (archivní zápis)
před sedmi měsíci | Napsal Robert Gorc z Gorců | V kategorii Milovice | Zobrazeno 775 x
Z historického zápisu jednání obecního zastupitelstva městysu Motolice
Do rukou se nám dostaly několikasetstránkové zápisy pana Otokara Haška, synovce spisovatele Jaroslava Haška, který působil koncem 20. století jako zapisovatel úřadu městysu Motolice. Překvapilo nás, o jak univerzální (sic nedatované) texty jde. Skoro se zdá, že nepatrnou změnou reálií se snadno dostaneme do zápisu kteréhokoliv města u nás. Jakoby autor zápisů jejich zachováním pro budoucí generace naznačoval: čtěte i vy zápisy ze zastupitelstva vašeho města! Ale pokud Otokar Hašek nebyl opravdovým spisovatelem, má vůbec morální nárok něco naznačovat? Přinášíme krátký úryvek z Haškových archivů. Bohužel s ohledem na příšerné písmo autora je luštění textů příliš zdlouhavé. Objevitel archivu RNDr. Václav Cílek se domnívá, že skript odpovídá písmu Haškova starého kocoura. Nutno podotknout, že badatelé Jakl, Weigl, Hájek a Klaus s tímto tvrzením nesouhlasí.
První pravdivá reportáž o Milovicích
před jedenácti měsíci | Napsal Robert Gorc z Gorců | V kategorii Milovice | Zobrazeno 671 x
aneb co všechno jste o nich chtěli vědět, ale báli jste se si to přečíst
Ve vzduchu je cítit jaro. Stojím před zrenovovanou nádražní budovou v malém, avšak dynamicky se rozvíjejícím městě, uprotřed úrodných polabských rovin středočeského kraje. Kolem mě pozvolna nabírá rychlost nový a velmi pohodlný klimatizovaný vlak, ze kterého jsem před chvilkou vystoupila. Švihácky oblečený švitořivý průvodčí se usmívá z okna dveří a posuknem ruky mi kyne na viděnou. I přes odjíždějící soupravu slyším skřivana – tak je ten vlak tichý. Má mysl je omámena vlažnou dubnovou brízou a já na chvíli zapomínám, že tu nejsem na relaxačním wellness pobytu, ale kvůli práci. Ano, po sérii nelichotivých lživých článků konkurenčních listů jsem byla vyslána, abych uvedla věci na pravou míru a shlédla na tento středočeský zázrak zeleně a mládí realistickým pohledem…
Kupujeme byt v Milovicích
před třemi roky | Napsal Robert Gorc z Gorců | V kategorii Milovice | Zobrazeno 2077 x
Už nechceme platit nájem na Jižním městě, rozhodli jsme se pro hypotéku a dlouhodobé zadlužení. Co na tom, jednou to bude naše. V Praze na byt nebo vilu ve Střešovicích nemáme, jdeme tedy hledat do Milovic. Furt se o nich mluví, musí to tam být bezva.
Najdeme si na internetu barevné vizualizace úžasně moderních projektů, kolem kterých se to zelená stromy a trávníky, korzují tam perspektivní 3D mladí lidé a sem tam je zaparkováno umyté 3D auto (v našem případě mírně ojetý stříbrný focus na leasing, nic průměrnějšího mě v tomto social-levelu nenapadá). Vzadu se venčí krásný 3D pes, jehož 3D exkrement najdeme až později zcela reálný někde na cestě. Cena je taky proti Praze krásná, volných bytů hodně. Zavoláme do realitky, kde nám projekt ještě více vychválí, neopomenou dodat, že Milovice jsou zelené město v parku (kdepak průmyslové zóny, co to je?), za půl hodiny jste kdekoliv v Praze a občanská vybavenost a infrastruktura ve městě dobrá a ještě se co týden rozšiřuje. Pak si nás otipují kvůli letadlům. Když jsme fanoušci, tak nám řeknou, že tu bude jednou prima letiště plné airbusů a boeingů. Když nejsme fanoušci, tak se dozvíme, že byly snahy o obnovu letiště, ale to nemá šanci projít přes odpor dvanácti kverulantů na místním internetovém diskusním fóru.
O svinčíku: pozitivně a optimisticky
před čtyřmi roky | Napsal Robert Gorc z Gorců | V kategorii Milovice | Zobrazeno 925 x
Kam s ním?
Všichni náctiletí si teď asi myslí svoje. Ale ne, není to nevyslovená otázka z nenáročného filmu „jiného žánru“, kdy v úvodní scéně drží Robert Rosenberg za hýždě Sylvii Saint a jejich lascivně profesionální pohledy se setkávají. Je to otázka, kterou si před spoustou let položil jeden proslulý fejetonista v Praze. (Dnešním náciletým by jeho jméno nic neřeklo, ale tehdy byl slavnější než dnes náš nedoceněný intelektuální gigant Leoš Mareš.) No a po těch desítkách let je tato banální otázka aktuální i v Milovicích, pupku světa zahypotékovaných středních příjmových skupin na východ od ráje (Prahy).
Milovice: pokus o sociologický portrét
před čtyřmi roky | Napsal Robert Gorc z Gorců | V kategorii Milovice | Zobrazeno 1236 x
(aka Far from the madding crowd)
Běžný člověk nechává svůj život plynout v kleštích toho, co by chtěl ([sladká] iluze) a toho, co má ([nepříjmená] skutečnost). Přirozeným výsledkem tlaku takovýchto kleští je frustrace, když iluze nenajde naplnění ve skutečnosti – pokud možno hned nebo v horším případě o deset až patnáct minut později. Reálně není možné dosáhnout takového naplnění, ať už chci po nepřítomných sousedech, aby podle síťového grafu na domovní nástěnce stírali chodbu nebo dostat k osobnímu užívání stříbrný služební passat tdi, který nezaslouženě získala moje méně schopná (ale laškovná) podřízená po firemním večírku a následných pěti panácích vodky v ředitelově bytě. A souvisí to s Milovicemi? Jistě!
Typologie lidí: dle hypermarketových preferencí
před čtyřmi roky | Napsal Robert Gorc z Gorců | V kategorii Milovice | Zobrazeno 906 x
Z chvilkového pohledu do diskusních témat a vyvěšených příspěvků je jasné, co je pro současného člověka nejdůležitější. Kdo je to však současný člověk?
Nemůžeme ho zaměňovat s moderním člověkem, neboť ten byl kdysi definován jako někdo, kdo se narodil v období vymezeném napsáním Meyerbeerovy opery „Robert ďábel“ a vánočním hitem Beatles „All you Need is Love“. Poté nastupuje člověk současný: pro sebe si tiše pobrukuje „All You Need is Shopping“, chybí mu sebemenší představivost a jeho duchovní obzor je vymezen mantinely televizní reklamní tvorby.
